1918 – vznik samostatného Československa
1923 – poslední oblouková lampa sejmuta z náměstí Míru
1924 – v Praze se začíná svítit žárovkami
1925 – ve městě se objevují první vysoké stožáry
1928 – u příležitosti 10. výročí vzniku 1. republiky jsou slavnostně osvětleny některé významné pražské budovy – Pražský hrad, Národní divadlo, Karlův
most, věže Týnského chrámu a staroměstská radniční věž, malostranský chrám sv. Mikuláše
1938 – výpadovka z Prahy na Vypichu osvětlena nízkotlakými sodíkovými výbojkami, dle dobového tisku nejlépe osvětlená pražská komunikace pro automobily
1939 – průčelí obchodního domu Bílá labuť zevnitř osvětleno nízkotlakými lineárními výbojkami
1940 – vrchol pražského plynového osvětlení, v Praze svítí 9 362 luceren
1945 – po Pražském povstání a konci války prováděny první provizorní opravy veřejného osvětlení
1948 – u příležitosti konání všesokolského sletu povoleno poprvé po válce opravit a zprovoznit slavnostní osvětlení historických objektů
1952 – za účelem modernizace a úspor energie je ve městě umístěno několik set zářivkových svítidel s větší světelnou účinností
1955 – výročí 10 let osvobození Prahy, rekonstruováno a obnoveno slavnostní osvětlení významných památek, nově nasvícen památník na Vítkově
1958 – 10. výročí Vítězného února, ve městě instalováno několik prvních svítidel se rtuťovými výbojkami
1959 – v rámci celkové reorganizace průmyslu podniku TESLA Holešovice přidělena oblast základního výzkumu světelných zdrojů a aplikovaného výzkumu osvětlování. K zahájení celostátní spartakiády instalováno několik tisíc svítidel se rtuťovými výbojkami
1960 – vstoupila v platnost nová ČSN 36 0060 „Osvětlování ulic“
1962 – na Elektropodnik přechází povinnost správy, údržby a projektování veřejného osvětlení
1967 – zákon o hlavním městě Praze, jímž byly vytvořeny podmínky pro financování veřejného osvětlení
1968 – použití halogenidových výbojek k osvětlení Týnského chrámu a jeho věží
1969 – rozhodnuto o rekonstrukci osvětlovacích soustav na Starém Městě provedením kopií luceren z roku 1891 a stožárků z roku 1867
1971 – první použití vysokotlakých sodíkových výbojek vyrobených v Praze (před výrobním podnikem TESLA Holešovice)
1973 – první světelný generel pro Malou Stranu, který stanoví světelnětechnické parametry veřejného osvětlení a stane se vzorem pro další generely. Vyrobena první atypická svítidla pro uličku mezi budovou tehdejšího Federálního shromáždění a Smetanovým divadlem. Instalace osvětlení s vysokotlakými sodíkovými výbojkami na Mariánském náměstí
1975 – vypracování komplexního světelného generelu pro hlavní město Prahu
1977 – zhotoveny první kopie historických stožárků pro tržiště na Malé Straně
1980 – vyvinuta a vyrobena nová svítidla pro Pařížskou třídu
1983 – nové provedení veřejného osvětlení okolo Národního divadla a na nábřeží při příležitosti jeho znovuotevření po rekonstrukci
1985 – poslední plynové lampy přestavěny na elektřinu
2009 – pilotní projekt LED osvětlení na Smíchově
2012 – 2. fáze pilotního projektu LED osvětlení na Karlově náměstí a okolí. Dobudováno nostalgické plynové osvětlení Královské cesty, tentokrát na zemní plyn
2018 – společnost Technologie hlavního města Prahy, a.s., 1. června přebírá provoz, správu a údržbu pražského veřejného osvětlení. V rámci pilotní části projektu Chytré osvětlení plus bylo na Karlínském náměstí osazeno 72 lamp LED svítidly a senzory měřícími kvalitu životního prostředí
Při přípravě textu bylo využito knihy Osvětlení Prahy od Ladislava Monzera, kterou vydalo v roce 2003 vydavatelství FCC Public s. r. o.