Veřejné hodiny jak je známe dnes – samostatné prvky městského mobiliáře - se začaly na náměstích a nárožích objevovat v první čtvrtině 20. století, aby byl čas co nejdostupnější všem obyvatelům Prahy.
Přes den hodiny napájí vestavěný akumulátor a přes noc (či v době zapnutého VO) jsou napájeny přímo z veřejného osvětlení, které napájí i přisvícení jejich ciferníků.
V každých hodinách se, kromě hodinových strojků a ciferníků, jejichž počet je dán počtem stran hodin, nachází centrální řídící jednotka, akumulátor, napájecí zdroj a anténa pro příjem signálu DCF (u moderních hodin pak vestavěný GPRS modem). Samozřejmou součástí každých veřejných hodin je také světelný zdroj pro podsvícení ciferníků. U moderních hodin jsou to různě provedené LED prvky. Moderní hodiny také obsahují zařízení, které slouží k detekci polohy ručiček, sleduje intenzitu osvětlení a další životní funkce hodin.
Zhruba do 80. let 20. století chod veřejných hodin ovládal impuls poštovního časového signálu, tzv. jednotného času. Ten byl právě v 80. letech minulého století nahrazen modernějším elektronickým zařízením.
U starších hodin (jichž je v Praze nejvíce) je přesný čas řízen dlouhovlnným rádiovým signálem DCF, který je vysílán z Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 2010 jsou nové, moderní (a nově rekonstruované) hodiny kompletně řízeny a monitorovány prostřednictvím internetu a propojeny s dispečinkem a servisním střediskem společnosti, která provádí jejich údržbu. Jak je naznačeno výše - díky chytrému zařízení, které konkrétně hlásí, že se například nedobíjí baterie či na jednom ciferníku nefunguje ručička, se vlastně jedná o „internet věcí“, byť se v době vzniku takové označení ještě nepoužívalo.
Změnu času ze zimního na letní a opačně si většina hodin řídí automaticky dle nastaveného algoritmu. Starší typy hodin jsou závislé na příjmu radiosignálu DCF, a pokud časový údaj neodpovídá realitě, při kontrole prováděné v týdnu po změně času je chyba odstraněna.
Veřejné hodiny, které lze v současnosti vidět na území Prahy vychází svou konstrukcí ze 70. let 20. století. Společnost THMP v současné době spravuje 457 veřejných hodin z majetku hlavního města o šestnácti typech (i když jsou některé z nich pouze v jednotlivém provedení). V Praze tak lze vidět veřejné hodiny s jedním, se dvěma, se třemi či čtyřmi ciferníky.
Nejnovější typ veřejných hodin, instalovaný v pražské památkové rezervaci, pochází z let 2010 až 2013.