Pojem „světelné znečištění“ (dle doslovného překladu anglického výrazu light pollution) je v dnešní době často mediálně uváděn v souvislosti s jakýmkoli uměle vytvořeným světlem, které má nežádoucí účinky.
Přesnější označení tohoto jevu je však „rušivé světlo“.
Nesprávný pojem, který označuje přemíru osvětlení, se objevil ve slovníku aktivistů a laická veřejnost tento termín s chutí přijala, jelikož je do jisté míry trendem brojit proti čemukoli znečišťujícímu. Astronomové jej začali využívat též, jelikož právě přemíra světla na noční obloze „ruší“ některá jejich pozorování. Světlo, které ruší - přesněji rušivé světlo - je přeci jen z povahy věci přesnějším označením, jelikož světlo jako takové nic neznečišťuje.
Rušivé světlo často vychází z osvětlených sportovišť, světelných billboardů, osvětlení nákupních center a jejich parkovišť, továren a někdy i z architektonického (slavnostního) osvětlení. Zdrojem rušivého světla může být i veřejné osvětlení, ale na rozdíl od nejrůznějších reklamních obrazovek plní důležitou funkci - jeho účelem je zajištění bezpečí a komfortu ve městech, snižuje vandalismus a předchází kriminalitě. I když může být v některých případech nešťastně řešené, nebo fyzicky i morálně (technologicky) zastaralé, kvůli jeho účelu však nelze některé jeho „vedlejší účinky“ zcela odbourat a proto je třeba hledat kompromis mezi jeho přínosy a nepříznivými vlivy.
V současnosti tak stále častěji dochází k alespoň částečné eliminaci jeho nežádoucích účinků vhodným řešením osvětlovacích soustav s využitím nejmodernějších technologií z hlediska světelných zdrojů, konstrukce svítidel i pokročilých technologií k ovládání a regulaci osvětlovacích soustav. Cílem je, aby se svítilo jen tam, kde je to potřeba, v době kdy je to potřeba a s intenzitou, jaká je právě potřeba.
Projevy rušivého světla jsou například oslnění, pronikání světla do domácností nebo přemíra osvětlování tam, kde není třeba osvětlovat (což je například právě noční osvětlování uzavřených parkovišť nákupních center a světelné reklamy). Přemíra nočního světla má samozřejmě vliv na cirkadiánní rytmy člověka a živočichů (zjednodušeně střídání dne a noci).
Vedle poruch cirkadiánního rytmu má přemíra nočního světla vliv na hormonální systém a může působit poruchy spánku. Tyto problémy si často lidé způsobují sami přemírou světla v interiéru ve večerních hodinách, sledováním televize nebo obrazovek elektronických zařízení před usnutím. Případné rušivé světlo z veřejného osvětlení se na problémech se spánkem pouze spolupodílí.
Oproti ostatním živým tvorům však mají lidé výhodu. Tablet či mobil mohou odložit, místo LED lampičky mohou večer rozsvítit svíčku a pokud žijí ve městě, večer si mohou okna opatřit zatemňovacími závěsy či žaluziemi.
Některé studie potvrzují, že umělé noční světlo má vliv například na reprodukční chování živočichů (ptáci v blízkosti umělého osvětlení hnízdí dříve), snižuje životaschopnost jejich potomstva a nočním živočichům, kteří jsou nejaktivnější v noci či ve tmě, ztěžuje získávání potravy.
Také biorytmy rostlin jsou ovlivňovány světlem, a to zejména dobou svícení v průběhu dne. U řady rostlin se například délkou „bílého“ dne spouští nejrůznější fyziologické procesy jako rašení či kvetení. Je-li rostlina zmatena umělými zdroji světla, může být zranitelnější vůči ostatním vlivům přírodního prostředí.