Abychom se mohli ponořit do historie veřejného osvětlení, je třeba se nejprve zabývat otázkou, co to veřejné osvětlení vlastně je.
Veřejným osvětlením, které je nejen odbornou veřejností často označováno zkratkou VO, je osvětlení veřejných prostranství, ať už se jedná o ulice, silnice či chodníky a v neposlední řadě i o parky a památkové zóny. Hlavním účelem této veřejně prospěšné služby je zajištění komfortu a bezpečnosti ve městech a obcích. V České republice je tedy VO příslušenstvím pozemních komunikací dle zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zkráceně tzv. Silniční zákon). Zřizovatelem veřejného osvětlení je zpravidla obec nebo jiný vlastník komunikace. V uzavřených areálech, (jimiž jsou příkladně nemocnice, školy nebo továrny) či budovách (nádraží, letiště, apod.) je vlastníkem a zřizovatelem osvětlení zpravidla majitel či provozovatel pozemku nebo objektu.
Součástí osvětlovací soustavy VO jsou svítidla, podpěrné a nosné prvky (stožáry, patice, výložníky), elektrické rozvaděče a zapínací místa.
V současné době lze v Praze vidět kolem 80 typů stožárů, 26 patic, 35 typů výložníků a 76 druhů svítidel.