Pražské veřejné osvětlení v letech 1918 - 2018 část 2.

Část 2. – od 50. let do současnosti

 

Ačkoli na konci války a v květnovém povstání Praha naštěstí utrpěla poměrně malé škody, kandelábry, stožáry a veřejné osvětlení obecně byly na mnoha místech v dezolátním stavu. K jejich obnově, rekonstrukci a dalšímu rozvoji docházelo v souladu s rozvojem společnosti plné nových idejí. V 50. letech se ještě využívaly zdobené litinové patice, nicméně od let šedesátých se začaly objevovat jednodušší, nezdobené, které lze v Praze vidět dodnes. Po válce došlo k výměně části žárovkových svítidel za energeticky účinnější a úspornější lineární zářivky, které byly na mnoha místech instalovány na převěsech.

 

Na základě zkušeností ze zahraničí z přelomu 50. a 60. let bylo žárovkové osvětlení nahrazováno osvětlením výbojkovým. V té době měly největší zásluhu na rozvoji pražského veřejného osvětlení dvě pražské společnosti – TESLA Holešovice a Elektropodnik, jenž se staral o pražské osvětlení až do 90. let 20. století. Koncem 60. let se tak v Praze staly dominantním zdrojem veřejného osvětlení vysokotlaké rtuťové výbojky, i když takřka současně s nimi se některá světelná místa osazovala i zářivkami.

 

V roce 1975 Prahu osvětlovalo 83 % rtuťových výbojek, 11 % žárovek a 6 % zářivek a spotřeba elektrické energie veřejným osvětlením narostla na 77 milionů kWh.

 

Dopad energetické krize, která v 70. letech postihla západní Evropu, se díky tehdejším dlouhodobým dohodám Československa se SSSR podařilo zažehnat, ale nový rok 1980 přece jen přinesl energetický kolaps, jenž byl s největší pravděpodobností dán špatnou distribucí energetických surovin v socialistické republice. Tehdejší vláda tuto krizi řešila zastavením mnohých výrobních podniků, instituce a školy byly na měsíc uzavřeny a mnozí pracující nemuseli chodit do práce. Ve veřejném osvětlení bylo odpojeno každé druhé světlo, stejně jako vše, co nebylo nezbytné, a Praha se nořila do tmy. Díky tomu došlo k nárůstu dopravních nehod s vážnými a smrtelnými následky, a proto bylo třeba nalézt trvalejší řešení, jak ušetřit na potřebných energiích.

 

Technický pokrok opět zasáhl do vývoje veřejného osvětlení, a tak bylo následně veřejné osvětlení takřka po celém městě nahrazeno vysokotlakými sodíkovými výbojkami s typickým oranžovým světlem, které měly oproti rtuťovým výbojkám podstatně vyšší účinnost a menší energetickou náročnost. A tak postupně až do devadesátých let minulého století světlo pražského veřejného osvětlení měnilo svou barvu z modrobílé, typické pro rtuťové výbojky, do oranžové.

 

Jak již bylo zmiňováno, technologický vývoj stále uhání kupředu, objevují se stále nové principy osvětlování a nová řešení, jak osvětlovat veřejný prostor. Moderní technologie si v něm stále významněji hledají své místo, i když se díky konkurenčnímu boji výrobců a dodavatelů objevují řešení nevhodná a neperspektivní. Mezi hlavní kritéria těchto nových technologických řešení patří energetická úspora a návratnost vložených investic. Takovým řešením, které v současnosti dominuje trhu s osvětlovací technikou pro veřejný prostor, jsou LED svítidla.

 

Funkčnost této nové technologie bylo ovšem třeba prověřit v reálném provozu. Tato skutečnost vedla k realizaci jednoho z nejrozsáhlejších pilotních projektů tohoto typu v ČR. V jeho první etapě slavnostně rozzářila LED svítidla šesti společností 7 ulic pražského Smíchova 11. listopadu 2009 a na ni díky značnému ohlasu navázala druhá etapa v roce 2012, kdy se 14. března LED svítidla rozsvítila na Karlově náměstí a v jeho okolí. Získané zkušenosti jsou nadále využívány ke sběru důležitých informací, jež jsou třeba k plnění požadavků na zdravé svícení na veřejných prostranstvích v hlavním městě v souvislosti s platnými normami.

 

Aktuálním důkazem kvapného vývoje technologií je červnová událost roku 2018 na Karlínském náměstí. V rámci konceptu „Smart city“ odstartoval pilotní projekt Chytré osvětlení plus. Jedná se o test možností modernizace stávajících lamp – 92 modernizovaných lamp je osazeno LED svítidly a senzory schopnými měřit teplotu, hluk, prach, kvalitu ovzduší a intenzitu dopravy, zároveň lze plynule měnit jejich jas. Začátkem nového tisíciletí se, díky určité nostalgii a pro zvýšení turistické atraktivity města, do Prahy plynové osvětlení vrátilo a v roce 2012 bylo dobudováno plynové osvětlení Královské cesty a přilehlých uliček v replikách historických luceren a stožárků. Karlův most je tak jediným mostem na světě, který má plynové osvětlení.

 

Při přípravě textu bylo využito knihy Osvětlení Prahy od Ladislava Monzera, kterou vydalo v roce 2003 vydavatelství FCC Public s. r. o.

Joomla SEF URLs by Artio
Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním a používáním souborů cookies
Více Souhlasím