Mezníky pražského veřejného osvětlení v letech 1918 - 2018

1918 – vznik samostatného Československa

1923 – poslední oblouková lampa sejmuta z náměstí Míru

1924 – v Praze se začíná svítit žárovkami

1925 – ve městě se objevují první vysoké stožáry

1928 – u příležitosti 10. výročí vzniku 1. republiky jsou slavnostně osvětleny některé významné pražské budovy – Pražský hrad, Národní divadlo, Karlův

most, věže Týnského chrámu a staroměstská radniční věž, malostranský chrám sv. Mikuláše

1938 – výpadovka z Prahy na Vypichu osvětlena nízkotlakými sodíkovými výbojkami, dle dobového tisku nejlépe osvětlená pražská komunikace pro automobily

1939 – průčelí obchodního domu Bílá labuť zevnitř osvětleno nízkotlakými lineárními výbojkami

1940 – vrchol pražského plynového osvětlení, v Praze svítí 9 362 luceren

1945 – po Pražském povstání a konci války prováděny první provizorní opravy veřejného osvětlení

1948 – u příležitosti konání všesokolského sletu povoleno poprvé po válce opravit a zprovoznit slavnostní osvětlení historických objektů

1952 – za účelem modernizace a úspor energie je ve městě umístěno několik set zářivkových svítidel s větší světelnou účinností

1955 – výročí 10 let osvobození Prahy, rekonstruováno a obnoveno slavnostní osvětlení významných památek, nově nasvícen památník na Vítkově

1958 – 10. výročí Vítězného února, ve městě instalováno několik prvních svítidel se rtuťovými výbojkami

1959 – v rámci celkové reorganizace průmyslu podniku TESLA Holešovice přidělena oblast základního výzkumu světelných zdrojů a aplikovaného výzkumu osvětlování. K zahájení celostátní spartakiády instalováno několik tisíc svítidel se rtuťovými výbojkami

1960 – vstoupila v platnost nová ČSN 36 0060 „Osvětlování ulic“

1962 – na Elektropodnik přechází povinnost správy, údržby a projektování veřejného osvětlení

1967 – zákon o hlavním městě Praze, jímž byly vytvořeny podmínky pro financování veřejného osvětlení

1968 – použití halogenidových výbojek k osvětlení Týnského chrámu a jeho věží

1969 – rozhodnuto o rekonstrukci osvětlovacích soustav na Starém Městě provedením kopií luceren z roku 1891 a stožárků z roku 1867

1971 – první použití vysokotlakých sodíkových výbojek vyrobených v Praze (před výrobním podnikem TESLA Holešovice)

1973 – první světelný generel pro Malou Stranu, který stanoví světelnětechnické parametry veřejného osvětlení a stane se vzorem pro další generely. Vyrobena první atypická svítidla pro uličku mezi budovou tehdejšího Federálního shromáždění a Smetanovým divadlem. Instalace osvětlení s vysokotlakými sodíkovými výbojkami na Mariánském náměstí

1975 – vypracování komplexního světelného generelu pro hlavní město Prahu

1977 – zhotoveny první kopie historických stožárků pro tržiště na Malé Straně

1980 – vyvinuta a vyrobena nová svítidla pro Pařížskou třídu

1983 – nové provedení veřejného osvětlení okolo Národního divadla a na nábřeží při příležitosti jeho znovuotevření po rekonstrukci

1985 – poslední plynové lampy přestavěny na elektřinu

2009 – pilotní projekt LED osvětlení na Smíchově

2012 – 2. fáze pilotního projektu LED osvětlení na Karlově náměstí a okolí. Dobudováno nostalgické plynové osvětlení Královské cesty, tentokrát na zemní plyn

2018 – společnost Technologie hlavního města Prahy, a.s., 1. června přebírá provoz, správu a údržbu pražského veřejného osvětlení. V rámci pilotní části projektu Chytré osvětlení plus bylo na Karlínském náměstí osazeno 72 lamp LED svítidly a senzory měřícími kvalitu životního prostředí

 

Při přípravě textu bylo využito knihy Osvětlení Prahy od Ladislava Monzera, kterou vydalo v roce 2003 vydavatelství FCC Public s. r. o.

Tento web používá k poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním a používáním souborů cookies
Více Souhlasím